Expozice "Klenotnice"
Záměrem muzea bylo vytvoření umělecko-historické, ale zároveň i vzdělávací expozice nejen vystavením originálních sbírkových předmětů, ale i jejich moderní audiovizuální interpretace.
Stálá expozice v rámci trvalé expozice regionálních dějin - Zemplín Antiqua byla realizována v přízemí jižního křídla zámečku v Trebišově. Záměrem bylo vytvoření umělecko-historické, ale zároveň i vzdělávací expozice nejen vystavením originálních sbírkových předmětů, ale i jejich moderní audiovizuální interpretace.
Na počátku byly stanoveny hlavní odborné cíle, kterými bylo, systémové zpracování archeologického nálezu hrobu Štefana Dobóa, jeho manželky Sáry Sulyok de Lekcse, prezentace období bojů s osmanskými Turky a jejich přítomnosti na území Uherska a v neposlední řadě představení originálních exponátů z nalezeného pokladu.
Edukace hraje u moderních expozic klíčovou roli
U moderních expozic je kladen velký důraz především na edukační cíle. Příběh Štefana Dobóa má proto výsadní postavení v rámci expozice. Ta představí návštěvníkům “zlatý poklad”, na pozadí příběhu velké lásky Štefana Dobóa a Sáry Sulyokové. Po návštěvě expozice by měl návštěvník umět rozeznat a pojmenovat dané historické období a jeho milníky, znát příběh a životní cestu Štefana Dobóa v kontextu uherských dějin, umět posoudit, jaký význam a dopad měly jeho činy, jako například obrana Jágerského hradu. A nejen to. Návštěvník by měl mít představu o dobových špercích, módě, ale i problémech v pohraničí. To vše moderní formou, prostřednictvím příběhů a interaktivních kvízů.
Spolupráce zadavatele a realizátora je důležitou součástí úspěšné expozice
Aby expozice mohla vyprávět příběh, bylo třeba ji vdechnout život. To se podařilo autorskému a následně realizačnímu týmu. Společným cílem zadavatele a realizátora je nejen úspěšná expozice, ale především nadšený návštěvník. V týmu se tedy sešli historici z řad muzejních pracovníků, autor expozice a scénograf, projektanti, tým pro zpracování obsahů, včetně filmového štábu a následné postprodukce, herci a realizační týmy.
"Štefan a Sára: láska až za hrob"
Pro expozici byly vyčleněny dvě místnosti zámku, ve kterém Vlastivědné muzeum sídlí Návštěvníci nejprve vejdou do větší místnosti, kde na ně dýchnou historické události období bojů s osmanskými Turky a jejich přítomnost na území Uherska. Největší emoci si však odnesou po shlédnutí životního příběhu Štefana Dobóa a Sáry, Sulyokové. Štefan a Sára jsou pro ně zahaleni rouškou tajemství, které mohou odhalit a dozvědět se přitom dílčí události historie. Dominantou místnosti je sarkofág, do kterého je zasazený 4K displej o úhlopříčce 86". Nejdůležitější momenty ze života Štefana a Sáry tak mohou návštěvníci shlédnout v životní velikosti, na ploše displeje, který je šikmo, natočený směrem k návštěvníkovi. Po zvolení daného režimu na dotykovém monitoru se hrobka před návštěvníky pomalu otevře a postavy ožívají a vypráví svůj příběh.
Proč měl Štefan Dobó v kapse ženský prsten?
Tento prsten je nejzajímavějším kusem z naleziště. Do kapsy mu ho pravděpodobně dali při pohřebním obřadu a zřejmě se jedná o prsten jeho manželky, která byla pohřbena hned vedle něj. To by samo o sobě nebylo nic neobvyklého, pokud by se ona po jeho smrti ještě jednou nevdala. Přesto se pohřbít nedala vedle svého druhého manžela, ale vedle Štefana.
Zlatý poklad jako na dlani
V závěru expozice návštěvníci vstoupí do "klenotnice", ve které je vystaven samotný poklad. Všechny sbírkové předměty z pokladu prošly digitalizací a návštěvníci si je budou moci prohlédnout ve větším detailu prostřednictvím interaktivního grafikckého panelu.
