Digitální planetárium Hradec Králové
KRÁLOVÉ Digitální planetárium je zcela unikátní nejen novými projekčními technologiemi, ale i interaktivními expozicemi, které umožňují návštěvníkům prožít nevšední zážitek
NETRADIČNÍ A NADČASOVÉ ŘEŠENÍ NOVÉ BUDOVY DIGITÁLNÍHO PLANETÁRIA V HRADCI
Řešení nové budovy digitálního planetária tvarově respektuje celkový charakter areálu stávající hvězdárny. Na první pohled dominantní objekt, složený z rotačního elipsoidu posazeného na podstavu ve tvaru širokého kvádru, připomíná přistávající vesmírný koráb. V přízemí se nachází nakloněný kruhový sál s kapacitou 95 míst. Nad nimi je zavěšena polokulová projekční plocha o průměru 12 metrů, skloněná pod úhlem 17°. Centrálně umístěný sál je v přízemí a v patře obklopen tvarově netradičními prostory, pro jejichž ztvárnění byly inspirací časosběrné snímky noční oblohy a Saturnovy prstence.
INTERAKTIVNÍ EXPOZICE
V přízemí planetária se nachází prostorné foyer s interaktivní expozicí „Mikrosvět – makrosvět“. Zde si mohou návštěvníci na vlastní kůži vyzkoušet interaktivní exponáty, jako je mlžná komora, plazmová koule, zemětřasná deska, či se seznámit s modelem vesmíru. V patře se nachází kruhový ochoz s interaktivní expozicí „Energie – formy a přeměny“, kde se návštěvníci mohou stručně a přehledně seznámit s některými základními fyzikálními zákony. Mezi exponáty, které si zde mohou návštěvníci vyzkoušet, patří model konvekce, infrakamera nebo spektrální lampa. Na terasách pak expozice doplňují meteorologická stanice a robotický dalekohled, který demonstruje možnosti pozorování oblohy prostřednictvím vzdáleně řízeného teleskopu.
HRADECKÉ PLANETÁRIUM JE PRVNÍM ZAŘÍZENÍM V ČESKÉ REPUBLICE, KDE JSOU INSTALOVÁNY VYSOKOKONTRASTNÍ ŠPIČKOVÉ PROJEKTORY
V projektu byl navržen čistě digitální systém s více dataprojektory, umístěnými okolo sálu těsně pod spodní hranou projekční kopule, tzn. bez opticko-mechanického projektoru, který by zabíral místo uprostřed sálu. Technologické řešení hradeckého planetária obsahuje více částí, nicméně nejdůležitější je vytváření obrazu v planetáriu, pro které je použito pěti projektorů VELVET. Jedná se o unikátní projektory vyvinuté a vyráběné německou společností ZEISS v Jeně speciálně pro účely projekce noční oblohy na polokouli. Tyto projektory kromě jiného disponují extrémně vysokým statickým (nativním) kontrastním poměrem, dosaženým bez použití clon snižujících jas promítaného obrazu. Úroveň promítané černé umožňuje kvalitní a výhradně elektronické napojení obrazů z jednotlivých video kanálů, při zachování věrného zobrazení temné noční oblohy. Pro každý z projektorů je obraz vytvářen samostatným výkonným počítačem, jehož činnost je s ostatními synchronizována společným řídícím počítačem. Výsledný obraz na projekční ploše je tedy složen z pěti oblastí, vzájemně napojených bez viditelných přechodů. Projektory jsou vybaveny speciálními objektivy, navrženými pro ostré zobrazení na sféře. Instalovaný projekční systém tak zobrazuje hvězdnou oblohu s maximální digitálně dosažitelnou věrností. Planetárium je vybaveno také přídavným projekčním systémem, který prostřednictvím samostatného projektoru zobrazuje data z jiných zdrojů, například z robotického dalekohledu na jižní terase budovy. Nezbytnou podmínkou pro projekci je prakticky bezešvá kopule z kvalitativně nejvyšší řady NanoSeam americké firmy Spitz. Panely opatřené práškovým nástřikem a vzájemně sesazené bez přesahů se submilimetrovou přesností vytvářejí předpoklady pro celoplošnou projekci v maximální možné kvalitě. Systém ozvučení v konfiguraci 5.1 zahrnuje reproduktory umístěné v prostoru za projekční kopulí a výkonný subwoofer ve spodní části sálu. Výsledkem kombinace komplexního akustického řešení prostoru sálu, včetně stropu nad průzvučnou kopulí, a instalované aparatury Crown a Yamaha je vysoce kvalitní zvuk s výraznou hloubkou a nízkou úrovní šumu v sále. Digitální ovládání je integrováno do řídicího systému planetária. Celooblohové osvětlení je realizováno lineárními zdroji LED RGBW, umístěnými v zastiňujícím žlábku po celém dolním kruhovém obvodu projekční kopule. Plynulá regulace barevnosti a světelného výkonu je rovněž řízena systémem planetária.
Miroslav Krejčí, ředitel hvězdárny a planetária v Hradci Králové
Ačkoliv projekční systém umožní speciální simulace z oboru astronomie, astrofyziky, kosmologie, kosmonautiky i dalších oborů přírodních a technických věd, dokonalé a co možná nejvěrnější zobrazení noční hvězdné oblohy bylo a je jedním z hlavních cílů. Realizací projektu Digitálního planetária dochází v našem regionu ke kvalitativnímu posunu v seriózní prezentaci vědy a výzkumu. Projekt se týká široké veřejnosti, ale též velkého počtu žáků a učitelů, kteří každoročně naši hvězdárnu navštěvují. Programy zaměřené na astronomii a příbuzné vědní obory – provedené přístupnou a zajímavou formou – vytvářejí velký prostor pro propagaci výsledků vědy, výzkumu, techniky, vývoje a inovací a tvoří logickou součást aktivit podporujících zájem studentů o přírodní a technické obory. Doufejme, že alespoň někteří si jejich náročné, ale nesmírně zajímavé a užitečné studium zvolí.
Galerie
HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM V HRADCI KRÁLOVÉ
Potřeba nového většího a modernějšího planetária, které by vyhovělo nejen formám moderní školní výuky, ale i současným požadavkům na názorné a atraktivní provedení programů pro veřejnost, již od počátku nového tisíciletí vedla ke hledání možností zásadní modernizace stávajícího přístrojového vybavení a zároveň zvýšení nedostatečných prostorových možností současného planetária. Vhodná příležitost nastala až v druhé polovině roku 2009, kdy byla Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlášena výzva k podání žádostí o podporu z fondu EU v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI). V roce 2011 prošla žádost posouzením stanovených náležitostí a hodnocením celkové kvality projektu. Předložený projekt „Digitální planetárium v Hradci Králové“ byl hodnocen jako jeden z nejlepších v dané výzvě a byl již v prvním výběru zařazen mezi osm projektů navržených k realizaci. Realizace projektu pak byla zahájena 1. prosince 2011. V první polovině roku 2012 byla vytvořena dokumentace pro provedení stavby a na počátku roku 2013 pak začala výstavba nové budovy planetária.