Digitální svět 21. století se turbulentně mění a neustále zrychluje. Organizace musí efektivněji řešit aktuální a budoucí výzvy, rizika a příležitosti.
Klíčem k úspěchu je posilování interní a externí vizuální komunikace a kreativní spolupráce mezi jednotlivci a pracovními skupinami. Velkou roli v tomto směru hraje celková důvěryhodnost mezi všemi spolupracujícími členy, díky které lze získat to nejcennější, otevřené srdce a mozky všech spolupracujících lidí.
Úspěšná cesta k adaptivní organizaci je spojena s pětistupňovým vývojem. Je potřeba doplnit, že jednotlivé fáze úzce souvisí s nasazenými komunikačními AV (audio vizuálními) technologiemi, lidmi (tedy organizační kulturou) a zvolenými pracovními prostory. Tyto tři aspekty je nutné rovnoměrně propojit tak, aby dohromady tvořily funkční celek podporující nejen spokojenost a výkonnost spolupracovníků/ zaměstnanců, ale i celé organizace.
Adaptivní organizace vynikají schopností, jak nepřetržitě posilovat komunikaci a týmovou spolupráci.
Lidé – nová kultura aneb týmová spolupráce
Obavy ze změny zavedených komunikačních postupů paradoxně patří k největším příležitostem k zavádění flexibilní, produktivní a kreativní spolupráce mezi jednotlivci a spolupracujícími týmy. Různorodost spolupracujících rolí v organizaci zvyšuje nároky, jak efektivně nakládat s informacemi. Lidé tvoří hodnotu nikoli tím, že vykonávají předem určené postupy, ale tím, že získávají, vytvářejí, vyhodnocují a sdílejí různé názory, znalosti a nápady. AV technologie jsou těžištěm mezi lidmi (organizační kulturou) a pracovními prostory.
Pracovní prostory – renesance v digitální éře
Nové možnosti tzv. totální spolupráce mění účel a funkci pracovních prostor. Dnes nepotřebujeme univerzální řady stolů, ale místa, kde se budou spolupracovníci/zaměstnanci rádi setkávat a spolupracovat se svými kolegy, zákazníky a obchodními partnery. Nejlepší pracovní prostory pro individuální práci nebo týmovou spolupráci se nevyznačují příjemnou atmosférou, důmyslným osvětlením a moderním nábytkem, ale především správně navrženými AV technologiemi.
AV technologie – jako konkurenční výhoda
Dnešní AV (audio vizuální) technologie umožňují organizacím i jednotlivcům mnohem více, než kdykoli předtím. Zásadním předpokladem je připravenost ke změně firemní kultury. Moderní AV technologie umožňují výrazně posilovat interní a externí vizuální komunikaci a kreativní týmovou spolupráci odkudkoli a kdykoli. Schopnost přijmout a chytře využít AV technologie se stává významnou konkurenční výhodou pro všechny adaptivní organizace bez rozdílu velikosti nebo oboru činnosti.
Úspěšná cesta k adaptivní organizaci je spojena s pětistupňovým vývojem.
Nevědomá organizace
Tyto organizace nevyhledávají žádné inspirace a příležitosti, jak v budoucnu produktivně komunikovat a spolupracovat. Manažeři jsou strážci zavedeného pořádku, firemní kultura je neadresná a mezi zaměstnanci se nese nedůvěra a strach z budoucnosti. Tato kombinace představuje vražedný koktejl. Navíc nejsou nastaveny interní a externí procesy, cíle a dostupné informace o možnostech efektivního využití audio vizuálních technologií. Nevědomé organizace mají nízkou schopnost reagovat na aktuální tržní potřeby. Sice by se rády hnuly z místa, ale bojí se změn. Pro případný skok do další vývojové fáze úspěšné organizace je zapotřebí přijmout otevřenou diskusi mezi vedením, jednotlivými zájmovými skupinami a týmy.
Průzkumná organizace
Průzkumné organizace jsou ve fázi nových objevů. V jejich zájmu je hledat příležitosti, jak produktivně komunikovat a spolupracovat. Jsou si vědomi turbulentních změn v globalizovaném digitálním světě, které ovlivňují jejich další podnikání. Vedení organizace je patřičně nakloněno nalézat nové příležitosti, jak pozitivně ovlivnit produktivitu týmové komunikace a spolupráce. Management současně vytváří tlak na IT oddělení a požaduje návrh nových audio vizuálních technologií připravených pro aktivní zapojení nejen zaměstnanců, ale i jejich zákazníků a dalších externích spolupracovníků.
Definovaná organizace
Definovaná organizace má připravenou strategií pro zvýšení produktivity spolupráce a konkrétní představu o výběru klíčových komunikačních audio vizuálních technologií. Vedení organizace je připraveno interně komunikovat změnu stylu práce a motivovat zaměstnance k novým možnostem týmové spolupráce. V jednotlivých odděleních jsou vybráni jednotlivci (vizionáři s motivátory), kteří sdílejí jednotnou vizi a nastavují další cíle spolupracujících týmů a oddělení.
Adoptivní organizace
Adoptivní organizace navrhují a přizpůsobují pracovní prostředí pro propojenou a volně integrovanou komunikaci a spolupráci. Adoptivní organizace vnímají, po čem touží generace Millenials (síťová generace Y), a proč jim práce v korporacích nesedí. Uvědomují si souvislosti, které mění zažité organizační stereotypy. Síťová generace uznává jiné hodnoty, než na které jsme my dinosauři starší 30 let zvyklí. Vyžadují rovnocenný a partnerský přístup ve spolupracujícím týmu, vyhodnocují a učí se z dostupných digitálních metadat (neuznávají encyklopedické informace), podporují svůj osobitý brand a neustále sdílejí získané znalosti a dovednosti. Mají vlastní představu o IT a audio vizuálních komunikačních technologiích, které se jim mísí mezi osobním a pracovním životem.
Adaptivní organizace
Adaptivní organizace jsou v nepřetržitém experimentování v digitální éře. Vynikají schopností, jak nepřetržitě posilovat komunikaci a týmovou spolupráci. Sdílejí vize a projednávají cíle se všemi účastníky prostřednictvím otevřených diskusí založených na „kreativní inteligenci". Adaptivní organizace mají velké znalosti o tom, co v jejich interní i externí komunikaci nejlépe funguje. Rozhodnutí o výběru nejlepší komunikační platformy (např. Cisco nebo Microsoft) jsou v rukou samotných spolupracovníků/zaměstnanců. Během nasazování komunikační platformy využívají výhod gamifikace, která vyvolá mezi spolupracovníky soutěživost, zvýšenou míru zapojení a nadšení.
Adaptivní organizace jsou připravené učinit rozhodnutí ve správný čas – udělat „klíčivé rozhodnutí hned teď". Vedení je ochotno změnit nastavenou strategii a cíle za předpokladu, že to jejich spolupracovníci vyžadují. Adaptivní organizace nejsou organizace, které našly nejlepší odpověď, jak posílit komunikaci a týmovou spolupráci, protože tato oblast vyžaduje neustále učení a hledání nových inspirací např. v podobě Inspired Collaboration setkání.
Adaptivní organizace si uvědomují výhod tzv. totální týmové spolupráce založené na emergenci, distribuovaném systému a odhodlání spolupracujících týmů. Díky totální spolupráci adaptivní organizace mnohem jednodušeji a efektivněji inovují. Toho nelze dosáhnout bez vnitřně motivovaných a kreativních lidí s nápady. A ti se ve velké míře nacházejí právě v adaptivních organizacích, kde se mohou otevřeně vyjádřit.
Rozdíl v přístupu inovací v průmyslové revoluci a stávající digitální éře si žádá efektivněji sdílet informace, jednodušeji spolupracovat mezi jednotlivci a vzdálenými týmy, přijímat jasná rozhodnutí v super globálním světě za přispění dostupných komunikačních platforem.
John Chambers, výkonný předseda společnosti CISCO komentoval digitální éru, jako největší technologickou změnu. Organizace, které se nebudou schopny novým komunikačním platformám/ technologiím přizpůsobit a zařadit je do svého byznysu, pravděpodobně v nejbližších deseti letech zaniknou.
Kreativní inteligence se vyznačuje kreativním myšlením a jednáním člověka, který dokáže spojit dohromady příležitosti, zdroje a spolupracující týmy. Kreativitu by si měl osvojit nejen podnikatel, manažer a leader týmu, ale každý člověk. Kreativní myšlení totiž už dávno není jen nějakou třešničkou na dortu. Stalo se totiž nutností v digitální éře, kde se všechno během pár dnů změní. Světové ekonomické fórum Future of Jobs předpovědělo 10 nejdůležitějších dovedností do roku 2020, mezi kterými nechybí zmiňovaná kreativita a týmová spolupráce.
V Česku se komunikace a spolupráce mezi jednotlivci a pracovními skupinami paradoxně podceňuje. V životě přitom není nic důležitějšího, to je alfa a omega. Soužití lidí doma i v práci je založeno na otevřené sociální komunikaci a spolupráci.
Použitá literatura: kniha Adaptivní organizace, Adrián Podskľan